Monitory na pracovní stoly

Velikost displeje a cena sice mohou být pro některé zákazníky jediné rozhodující parametry při výběru monitoru, rozmanitost současné nabídky však zdaleka není dána jen několika „velikostními“ kategoriemi a širokým cenovým rozpětím, ve kterém se LCD panely pohybují. Můžeme si vybírat z řady kategorií displejů navržených speciálně pro uživatele s různým zaměřením. Praktická využitelnost různých typů monitorů (kancelářské, grafické, multimediální, herní apod.) ovšem samozřejmě není striktně vymezena, například tzv. multimediální panel můžeme, byť třeba ne zcela optimálně, využívat v kanceláři, a naopak. Zejména právě v souvislosti s multimédii se původně začal prosazovat širokoúhlý formát displeje, který postupně pronikl i do jiných oblastí, kde už prakticky zcela převládl. Podobně je dnes stále nápadnější prosazování formátu 16:9 vedle standardu 16:10. Jde o trend, který povede k podobně masivní transformaci, v tomto případě ze širokoúhlého formátu na ještě širokoúhlejší, a to i u produktů mimo oblast multimédií a „zábavy“? A oceníme vůbec při práci ještě širší displej? Co za „rozšiřováním“ vlastně stojí?

 

Skutečně potřebujeme ještě širší displeje?

I když je dnes prosazování formátu 16:9 obecně stále nápadnější, přístup výrobců monitorů k problematice „16:10 versus 16:9“, pokud jde o poměr stran obrazu u displeje, který má sloužit v kancelářském prostředí, není jednotný. Jedni vidí v ještě širším formátu jednoznačnou budoucnost (například BenQ či Lenovo), jiní jsou ve svém postoji zdrženlivější a s poměrem 16:9 se v kategorii kancelářských monitorů zatím přinejmenším nesnaží výrazněji prosazovat (Acer, HP). A konečně, další výrobci, jako například Fujitsu, iiyama či NEC, jsou si vědomi faktu, že pro korporátního zákazníka již další „rozšiřování“ obrazovky neznamená kvalitativní přínos, možná spíše naopak, a formát 16:9 v této kategorii prakticky nepodporují. Není však tajemstvím, že za trendem prosazování co nejširších LCD panelů stojí nižší náklady na jejich výrobu. Uvidíme tedy, do jaké míry právě ony ovlivní budoucí podobu většiny monitorů na našich pracovních stolech. V každém případě se zdá, že pro kancelářský monitor s displejem 16:9 dnes může hovořit snad jen obecně příznivější cena, v ostatních ohledech uživateli tento formát neposkytuje prakticky žádný přínos. Naopak, při zhruba téže úhlopříčce a velikosti obrazového bodu máme k dispozici nižší vertikální rozlišení obrazu, diskutabilní je navíc samotná potřeba, respektive využitelnost takto „protáhlé“ pracovní plochy v kancelářských aplikacích. Ostatně nechme prostor k vyjádření přímo výrobcům LCD monitorů.

„U kancelářských monitorů nepředpokládám okamžitou transformaci na formát 16:9. Momentálně nabízíme oba formáty společně a prodejně je formát 16:10 výrazně úspěšnější,“ říká produktový manažer ze společnosti Acer Miroslav Kolář a dodává, že v nabídce kancelářských monitorů Acer dnes najdeme formáty 16:10, 16:9 i 4:3. Výrobce podle jeho slov od této struktury nabídky zatím rozhodně nehodlá ustupovat. „Monitory s displejem 4:3 jsou stále velice zajímavou komoditou jak s úhlopříčkou 17", tak i 19". Formát 16:10 budeme nabízet v úhlopříčkách 19", 22" a 24" a formát 16:9 v úhlopříčkách 19", 22", 23" a 24 palců,“ upřesňuje Miroslav Kolář.

Naopak společnost BenQ se již zaměřila především na „širokoúhlejší“ formát, i když podle tvrzení produktového manažera Matúše Výbošťoka v její nabídce monitorů pro kancelář dosud zůstává několik modelů s displeji 16:10. „V loňském roce jsme se zaměřili na 16:9 monitory a dnes vyrábíme produkty především v tomto formátu,“ říká Matúš Výbošťok.

Produktová manažerka z Fujitsu Kateřina Hažmuková soudí, že formát 16:9 pravděpodobně zůstane zachován pouze v oblasti multimédií a „zábavy“, neboť při standardní práci se uživatel zbytečně připravuje o pracovní plochu. „U displejů Fujitsu ScenicView, primárně určených pro práci v kanceláři, nedojde v blízké budoucnosti ke změně formátu z 16:10 na 16:9, v portfoliu zůstanou zástupci formátů 4:3 a 16:10,“ dodává Kateřina Hažmuková k otázce budoucího vývoje nabídky společnosti Fujitsu.

„Je a bude to trend prosazovaný výrobci LCD skel, pro které je tento formát výrobně levnější díky menšímu počtu pixelů, a hlavně větší výtežnosti ze základního LCD „skla“ kvůli optimalizaci poměru stran a podobnosti s televizními obrazovkami,“ říká k rostoucímu podílu displejů s formátem 16:9 mezi počítačovými monitory Jiří Stříž, category manager z HP. „Trend bude díky příznivější ceně určitě akceptován a ujme se, jelikož počet pixelů je velmi podobný a cenová výhoda je vnímatelná koncovým zákazníkem – má pocit, že si kupuje tentýž monitor za lepší cenu,“ vysvětluje Jiří Stříž. K produkci HP dodává: „Stále držíme v nabídce monitory 4:3, v našich plánech máme vždy nějaký model na delší dobu v tomto standardním formátu, do konce roku pak budeme nabízet jak modely 16:10, tak 16:9, později rozhodne poptávka, během dvou let očekávám kompletní příklon k formátu levnějšímu.“
Rovněž Roman Ochodek, brand manager iiyama ze společnosti AT Computers se domnívá, že jde o nastartovaný obecný trend vedoucí k rozsáhlejší transformaci z formátu 16:10 na 16:9, co se však týče kategorie monitorů pro kancelář, říká: „U ryze pracovního monitoru ‚nehrajeme‘ na Full HD, protože jej v podstatě nepotřebujeme. V této oblasti nám spíše záleží na dobrých pozorovacích úhlech, funkci Pivot, polohovatelném variabilním stojanu, dobrém podání barev atd.“ Podle slov Romana Ochodka najdeme v portfoliu monitorů iiyama jak novinky určené pro pracovní využití ve formátech 5:4 a 16:10, tak také novinky 16:9 (Full HD) pro jiné oblasti.

Pokud jde o formáty displejů, zcela jasnou představu o dalším vývoji situace na trhu má David Dražan, technical sales ze společnosti Lenovo. Na první otázku v úvodníku tohoto článku odpovídá „jednoznačně ano“ a dodává: „Navíc se dá očekávat, že v budoucnu nahradí formát 16:9 stávající 16:10 úplně.“ V souvislosti s vlastní budoucí produkcí Lenovo očekává, že se současná nabídka rozroste o větší množství širokoúhlých modelů monitorů. „I nadále však budeme držet stávající portfolio monitorů ve formátu 5:4,“ říká David Dražan.

Mezi výrobce, kteří se rozhodně nehrnou do nabízení displejů s dnes nejširším formátem, patří NEC Display Solution. V jeho porfoliu naopak stále najdeme vedle monitorů s panelem 16:10 řadu modelů 4:3 a 5:4. „Je nutné si uvědomit, že ne všechny kancelářské aplikace jsou vždy využitelné na širokoúhlých LCD panelech. V lepším případě dojde na těchto LCD k přepočítání obrazu, které není vždy ideální,“ vysvětluje obchodní zástupce NECu Radek Pospíšil. „Máme velký počet korporátních zákazníků, u kterých by případný vývoj „širokoúhlé“ aplikace stál takové finanční prostředky, že se jim jednoduše vyplatí setrvat u trochu dražších produktů s poměrem stran 4:3 nebo 5:4. V kuloárech konkurenčních firem jsem zaslechl, že matrice 4:3, 5:4 již výrobci matric nejsou schopni vyrábět. Věřte mi, není to pravda. Je to pouze věc dohody. Formát 16:10 lze již dnes skutečně hodnotit jako standard. Co se pak týče formátu 16:9, záleží spíše na „chytrosti a vzdělanosti“ zákazníka, zda podlehne vábení výrobců. Pochopitelně, že tento trend a produkty v poměru stran 16:9 musíme nabídnout také, otevřeně však hovoříme se zákazníky, že tato volba není tou nejlepší cestou, kterou mohou zvolit. Pokud se podíváme na celou záležitost prakticky, jediný důvod, proč tuto technologii nabízejí výrobci matric panelů, je vyšší profit za prodej komponenty samotných matric panelů, jelikož výroba menší úhlopříčky v poměru 16:9 je z pohledu jiných produktů tou nejlevnější cestou nejen díky menšímu počtu tranzistorů, které matrice má. Pokud budeme hovořit o produktech se standardním rozlišením (např. 1366×768, 1600×900, 1920×1080), přínos pro práci je praktický nulový. Dle mého názoru tedy není formát 16:9 správná cesta, jak by měl vypadat ideální kancelářský monitor. Otázkou je, do jaké míry budou ostatní výrobci LCD panelů hájit atributy skutečných „kancelářských monitorů“, nebo zda se spíše bude jednat o LCD panely univerzální, mimo jiné vhodné i pro kancelářskou práci. Za společnost NEC mohu říci, že v kategorii kancelářských LCD panelů setrváme se specificky navrženými produkty pro tento segment a rozhodně se nebude jednat o nějakou „náhražku“. Trendy budeme sledovat velmi pečlivě, naše priority však spočívají stále v podpoře formátů 4:3 a 5:4, následované wide produkty s poměrem stran primárně 16:10,“ uzavírá za NEC své poněkud obsáhlejší, ale jasné a racionální zhodnocení této současné problematiky Radek Pospíšil.

Úsporný – slovo, na které dnes slyšíme

V současné době se u podnikové výpočetní techniky obecně více než dříve řeší problematika její energetické efektivity. Jak k této problematice přistupují výrobci kancelářských LCD monitorů?

„Aktuálně přicházíme na trh s prvními modely kancelářských monitorů, které díky novým technologiím zaručují až padesátiprocentní úsporu elektrické energie,“ konstatuje Miroslav Kolář z Aceru a dodává, že do konce letošního třetího čtvrtletí budou mít všechny kancelářské monitory Acer označení Eco. Vybrané modely budou navíc splňovat normu EPEAT. „Naše monitory s označením Eco budou vybaveny pouze dvěma CCFL výbojkami, namísto běžných čtyř, tj. nebude třeba přepínání mezi různými módy spotřeby monitoru. Navíc monitory řady Business budou mít ve vypnutém stavu skutečně nulovou spotřebu energie,“ doplňuje Miroslav Kolář.

Matúš Výbošťok z BenQ k novým monitorům této značky říká: „V posledně vydané sérii G jsou již modely klasifikované jako ‚ultra-green‘, vyznačují se mimo jiné vyšší energetickou efektivitou. Například G920HDA se může pochlubit unikátním designem s dvěma lampami, které vydávají jas 300 a 250 nits při současném velmi významném šetření energie.“ Monitory jsou podle slov Matúše Výbošťoka vybaveny režimem úspory energie: „Pokud monitor více než šedesát minut nezachytí signál, automaticky se přepne do módu úspory energie. Například model BenQ G2220HD má standardní spotřebu 42 wattů, při spuštění šetřiče je to méně než jeden watt.“

Kateřina Hažmuková z Fujitsu poznamenává, že tato firma je průkopníkem mnoha nových technologií zaměřených na energetickou efektivitu. „Tou nejnovější je spotřeba nula wattů v režimu stand-by u LCD ScenicView řady P. K dalšímu snížení celkové spotřeby energie slouží režim Eco, jehož aktivací pomocí tlačítka se sníží celkové podsvícení displeje, a dále čidlo pro automatickou změnu podsvícení dle okolního osvětlení,“ vysvětluje Kateřina Hažmuková.

Také nové monitory HP nabízejí energeticky úsporné podsvětlení. „Dále ke každému modelu dodáváme software, který umí zefektivnit a znásobit úspory dosahované běžně dostupnými funkcemi pro správu napájení (HP Power Manager, Verdiem Surveyor) ve spolupráci s počítačem,“ dodává Jiří Stříž. Plně úsporný mód se u monitorů HP nastavuje prostřednictvím počítače s nainstalovanými dodanými softwarovými utilitami, jde podle slov Jiřího Stříže o kombinaci energeticky úsporného podsvětlení, nízkonapěťových integrovaných obvodů a softwarově nastavitelných funkcí (jas, kontrast, programovatelný sleep mód apod.).

Jak potvrzuje Roman Ochodek z AT Computers, je energetická efektivita velmi aktuálním tématem, které společnost iiyama u svých monitorů řeší funkcí Eco Mode: „Všechny nové modely, nejen ty kancelářské, jsou vybaveny tímto režimem Eco, který redukuje spotřebu elektrické energie. Je možné jej zapnout tlačítkem umístěným přímo na liště monitoru, nebo v menu OSD, záleží na daném typu.“

David Dražan z Lenova mimo jiné říká: „Naše společnost se snaží být lídrem i v oblasti ‚zelených‘ produktů, proto všechny naše monitory splňují kritéria EPEAT Gold a disponují zároveň různými jinými certifikacemi, jako je GreenGuard, Energy Star 5.0 nebo TCO. Podstatný je také fakt, že jsme jim dramaticky snížili spotřebu v zátěži a ve stand-by režimu oproti předchozí generaci monitorů. Ve stand-by tak například monitor spotřebuje méně než jeden watt.“

„Jsem rád, že v současné době různých prohlášení našich politiků, jak zlevnit elektrickou energii, zůstáváme realisty a uvědomujeme si, že úspory musíme najít především v sobě, v našem stylu práce a v prostředcích, které pro práci používáme,“ říká Radek Pospíšil ze společnosti NEC. „Troufám si tvrdit, že NEC je jedním z hlavních průkopníků této myšlenky. Musíme si však uvědomit, že samotná energetická efektivita nespočívá pouze v příkonu zařízení, ale v celkové efektivitě vynaložené na jeho výrobu i likvidaci. Naše studie zjistily, že u více než 75 procent uživatelů je monitor zapnut, a pokud nevykazuje významné nedostatky obrazu, uživatel zpravidla ani nepoužije ovládací prvky pro přenastavení. Z toho důvodu je úsporný režim na našich LCD panelech implicitně zapnut. V souvislosti s ekologicky šetrným produktem se nejvyšší úspory dosahuje snížením jasu panelu, bez ohledu na použitou technologii podsvitu. U nových výrobků se můžeme setkat se dvěma podsvětlovacími trubicemi, v maximálním možném nastaveném jasu vykáže takový monitor s úhlopříčkou 22“ příkon pouhých 26 wattů, 24“ LCD panel pak 30 wattů. Výsledky budou samozřejmě lepší, pokud použijeme tzv. LED podsvit, který byl specificky vytvořen nově pro kancelářské LCD panely za účelem nízkého příkonu monitoru, oproti dosavadně používané LED technologii, která měla za účel rozšířit barevný gamut panelů určených zejména pro grafiku. V takovém případě wattmetr ukáže příkon již jen 18 wattů. Produkty budou komerčně dostupné na konci prázdnin,“ uvádí Radek Pospíšil. Zmiňuje se také o světelném senzoru, který NEC začleňuje do svých monitorů: „Senzor snímá okolní osvětlení v místnosti a na základě předem definovaných hodnot udržuje totožné jasové podmínky pro uživatele bez ohledu na osvětlení pracoviště. Primárním důsledkem tohoto řešení je úspora elektrické energie, sekundárním pak příjemné prostředí pro oči. „Odměnou“ pro našeho zákazníka používajícího úsporné režimy je počítadlo tzv. carbon footprint, který v menu monitoru zobrazí, kolik kilogramů škodlivého CO2 nebylo vypuštěno do atmosféry díky použití úsporného režimu,“ dodává Radek Pospíšil a vysvětluje, že byť je u kancelářských monitorů NEC zapnut režim Eco implicitně, má uživatel možnost pomocí tlačítka rychlé volby nastavit požadovaný režim včetně dvou Eco módů. „Nově přicházející řada produktů je navíc vybavena optickým senzorem Ambient light pro nastavení jasu v závislosti na okolním prostředí. Samozřejmostí jsou pak certifikace výrobku v souladu s nejnovějšími normativy, kompatibilita s Energy Star 5.0 či EPEAT Gold, případně EPEAT Silver plaketou,“ doplňuje Radek Pospíšil.